Co vlastně hledáš, co vlastně chceš? Komfort hluchých a slepých? Pohodlnou lež? Nikde ani náznak změn, žádný kontext, žádný konflikt. Svůj řetěz si kováš k zápraží. Jsi sám svých představ otrokem.
Vzdechy slastí z přitakání. Orgie sdílených polopravd.
Vzdechy slastí z přitakání. Nadávky, vyhrožování.
Tisíce hlasů vzývá vůdce, Jejich soudy jsou rychlejší než smrt. Sami sebe přesvědčují, že oni jsou ti vyvolení. A v očích se jim temně lesknou monitory.
Chráníte národ přes firemní wifi na mobilu z Číny.
Chráníte ženy, dokud čekají doma s teplou večeří.
Čekáte vděk, čekáte obdiv, vavříny na krku. Blaničtí rytíři s touhou plenit a zabíjet. Přišel čas vymést vlastní zádveří. Nikdo na vás nečeká, nikdo se vás neprosil. Ani ti, které si berete za rukojmí.

---

It´s time to sweep your doorstep

What are you looking for? What do you want? Comfort of the deaf and blind? Convenient lie?
No hints of change, no context, no conflict. You attach your chain to your own backyard. You are a slave of your own imagination.
Delighted gasps of affirmation, orgies of shared half-truths.
Delighted gasps of affirmation, insults, threats.
A thousand voices hail to a leader. Their judgements are faster than death. Convincing themselves that they are the chosen ones. And screens are darkly shining in their eyes.
You protect the nation through office wifi on a mobile phone from China.
You protect women as long as they wait at home with a warm dinner.
You expect gratitude, admiration and laurels on your neck. Knights from Blanik with a desire to plunder and kill. It´s time to sweep your doorstep. Nobody is waiting for you, nobody asked you. Not even those which you take as hostages.